Vy mladý muži jenž tu převádíte(J5f)
obrazy se zdí na plátěnou plochu(J5f)
vy víte přec že maleb těch byl strůjcem(J5f)
Andrea Vanucchi del Sarto zvaný(J5f)
Jak neznal byste Ví to celá Florenc(J5f)
Toskana celá ba i vzdálenější(J5f)
krajiny světa Andrea del Sarto(J5f)
a já jsem Lukrezia vdova po něm(J5f)
Ach Andrea můj opustil mě záhy(J5f)
a zanechal mi jenom vzdechy slzy(J5f)
můj dobrý manžel A já vším mu byla(J5f)
Obrázku není kde by nezpodobnil(J5f)
svou Lukrezii Madonny ty všechny(J5f)
mé tahy nesou ke všem jsem mu stála(J5f)
a Andrea můj říkal Lukrezie(J5f)
svět celý musí kořit se tvé kráse(J5f)
jak já se kořím Však jsem také byla(J5f)
já krasavicí jak už ve Florenci(J5f)
nebylo druhé Ano milý pane(J5f)
Dnes vidíte tu stařenku jen sešlou(J5f)
shrbenou roky hořem po manželu(J5f)
s šedivou hlavou byla rudozlatá(J5f)
a s pavučinou vrásek v obličeji(J5f)
však tenkrát ale nač vám líčit slovy(J5f)
co Andrea i tady pro vše časy(J5f)
zachoval štětcem Vizte onu fresku(J5f)
zrození Mariino hleďte v středu(J5f)
ta vysoká a pyšná krasavice(J5f)
jež z obrazu se na diváka dívá(J5f)
to já jsem ovšem jeho Lukrezia(J5f)
Tak stála jsem mu zde to právě bylo(J5f)
tak maloval mě Jantarový řetěz(J5f)
jejž vidíte tam na bílé šíji(J4f)
mám dosud doma ach můj drahý pane(J5f)
já mohu říci že jsem byla Musou(J5f)
umění jeho dím jen co tak často(J5f)
on říkával mi když mě malovával(J5f)
A všechny Madonny jsem zas já sama(J5f)
Ta na trůně ta v mrtvém Spasiteli(J5f)
v Rodině svaté i ta v Zvěstování(J5f)
i tamhle ta kde svatý Josef sedí(J5f)
na pytli mouky všechny ty i jiné(J5f)
mou hlavu mají postavu i šaty(J5f)
ba Andrea mě všude vypodobnil(J5f)
kde potřeboval vůbec krásnou ženu(J5f)
Snad slyšel jste jak na svůj dvůr jej pozval(J5f)
král francouzský Jak zahrnul jej jměním(J5f)
jak všichni kavalíři dvora jeho(J5f)
s mým mužem jednali jak rovný s rovným(J5f)
Dva roky byl tam až jsem napsala mu(J5f)
že jako vdova žiji ve Florenci(J5f)
a lidé že už znáti dávají mi(J5f)
že sotva kdy se muž mi vrátí domů(J5f)
a litují mě že tak smutně svadnu(J5f)
a nadarmo že kvete krása moje(J5f)
já napsala to Andrea hned králi(J5f)
o dovolenou řek si na půl roku(J5f)
a přisáh slavně že se jistě vrátí(J5f)
A přišel plakal zulíbal mi nohy(J5f)
a hned mi přisáh že už neodejde(J5f)
A vypravoval o pařížském dvoře(J5f)
jak maloval jak modely mu byly(J5f)
překrásné paní ale na obrazech(J5f)
vždy vyšly zas jen tahy Lukrezie(J5f)
Jak žíznil po mně pane vidět z toho(J5f)
Caritas pro Francesca krále dělal(J5f)
mou tvář jí ovšem dal a touhou mučen(J5f)
šat rozepjal mi na hrudi a ňadro(J5f)
mé namaloval ano takto toužil(J5f)
Andrea po mně Francouzský král svěřil(J5f)
mu sumu zlatých aby nakoupil zde(J5f)
můj Andrea pár mramorů a bronzů(J5f)
po starých Římanech a dávných Řecích(J5f)
jak vykopají je tu onde z půdy(J5f)
snaživí lidé vetešníkům dají(J5f)
můj Andrea se vyznal v těchto věcech(J5f)
však král tak málo dočkal se těch věcí(J5f)
jak marně čekal na Andreu mého(J5f)
tak šťasten byl můj muž že zas mě vidí(J5f)
že z radosti mi koupil skvosty šaty(J5f)
i domek postavil bych jednou měla(J5f)
kam hlavu složit Horšili se lidé(J5f)
i známí jeho že prý zpronevěřil(J5f)
svěřené zlaté a že krále zklamal(J5f)
však nikdo neuvážil jak svět platil(J5f)
doposud jemu práce nejskvělejší(J5f)
Zde prosím za tu Madonnu del sacco(J5f)
mu Servitové mniši bohaprázdní(J5f)
jen deset skudů dali Každý dal mu(J5f)
co sám jen ráčil můj muž vzal a mlčel(J5f)
A ještě potom se mu vysmívali(J5f)
že napálit se lakotou dal jejich(J5f)
A proč by tedy neměl odškodnit se(J5f)
když příležitost tak mu vběhla v cestu(J5f)
Král nekrál já vím že ho svět jen šidil(J5f)
ať Andrea mu též odplatí jednou(J5f)
Tak řekla jsem mu přisvědčil a mlčel(J5f)
a pranic nedal na úsudky lidí(J5f)
On vůbec byl jak nerozvité dítě(J5f)
Jak velký malíř také dítě duší(J5f)
A citlivý byl rovněž jako dítě(J5f)
Já tenkrát bratranců pár tady měla(J5f)
snad víte že jsem z rodiny del Tede(J5f)
jež členů má jak zrnek v plném hroznu(J5f)
i přišel ten a onen zval sem tamo(J5f)
k zábavě plesu třeba na procházku(J5f)
a že ho znali pod oknem jen stáli(J5f)
znamení dávajíce a muž plakal(J5f)
a prosil žadonil nu jako dítě(J5f)
A jak pak měl by člověk stále hovět(J5f)
rozmarům děcka Andrea rád mlčel(J5f)
a mluvil li já málo rozuměla(J5f)
slov jeho smyslu Bylo dosti na tom(J5f)
že stála jsem mu k obrazům a kresbám(J5f)
vždyť tak jsem vlastně jen já založila(J5f)
malířskou slávu jeho sám to uznal(J5f)
nu jaký div že časem se mi chtělo(J5f)
jít mezi své a pobavit se trochu(J5f)
o věcech které přístupny mi byly(J5f)
A příbuzní mi přicházeli často(J5f)
a Andrea vždy smuten byl a plakal(J5f)
ach pane co já vytrpěla tenkrát(J5f)
A musím říci já to také byla(J5f)
jež poháněla jsem jej stále k práci(J5f)
on by byl doved sedět celé týdny(J5f)
a pozorovat oknem chůzi lidí(J5f)
vlnění šatů pohyb ruk a tváří(J5f)
však Andrea to vždycky vděčně uznal(J5f)
když rozhovořil se o slávě svojí(J5f)
Nu umřel chudáček můj člověk měký(J5f)
a mně nebylo dáno rozloučit se(J5f)
a postát při poslední chvilce jeho(J5f)
Mor jakýs byl to muž můj onemocněl(J5f)
a pryč mě poslal bych prý uchránila(J5f)
před nákazou svou nesmrtelnou krásu(J5f)
Tak umřel sám a sám A Servitové(J5f)
zde pohřbili jej u Annunziaty(J5f)
kde tolik pěkných věcí namaloval(J5f)
A já teď stařenka sem chodím deně(J5f)
a podívám se na ty malby jeho(J5f)
na krásu svoji navždy uplynulou(J5f)
na pyšná mladá dávná leta svoje(J5f)
Je všechno to tam Vdovou zůstala jsem(J5f)
a vdova to je réva bez opory(J5f)
jí každý vítr prachem země smykne(J5f)
hmyz rozežírá sladké hrozny její(J5f)
a každý mní že utrhnout si může(J5f)
což jejího jest Zemřela má dcera(J5f)
má Lina již jsem s prvním mužem měla(J5f)
a věřil byste zeť mi nechtěl vydat(J5f)
dědictví po ní Ba až k vévodovi(J5f)
jsem stížnost musila nést abych přišla(J5f)
ku právu jež mi dcera odkázala(J5f)
Ach vdovský úděl Andrea můj dřímá(J5f)
svůj klidný sen a necítí co trpím(J5f)
Však kdyby cítil hořem spát by nemoh(J5f)
Vy mladý muži přenášejte správně(J5f)
ty krásné fresky jeho na svá plátna(J5f)
neb muž můj byl přec malíř znamenitý(J5f)
To ví se všude Michelagniolo sám(J5f)
jenž je teď v Římě u svatého otce(J5f)
mu často říkal že by nabídnout měl(J5f)
své práce papežovi že by došel(J5f)
desetkrát větší cti než všichni druzí(J5f)
než taký Raffael jenž jednu barvu(J5f)
a jednu figuru zvát nesmí svojí(J5f)
však já jsem nesvolila Můj ty bože(J5f)
jak žít bych měla v dálce v městě cizím(J5f)
kde neznám ani jedné lidské duše(J5f)
daleko od rodiny příbuzenstva(J5f)
ne řekla jsem a Andrea to uznal(J5f)
Teď čas je odevzdat svou modlitbičku(J5f)
milosti boží a všem svatým jeho(J5f)
Jdu Buďte tady s bohem mladý muži(J5f)
Já zdržela snad vás svým povídáním(J5f)
však ještě lecos bylo by říct možno(J5f)
Až zítra zase chodívám sem deně(J5f)
a doufám že vás zítra najdu tady(J5f)
Vím mnoho mnoho A vy dovedete(J5f)
poslouchat pěkně Slovem nerušíte(J5f)
proud řeči staré ženě Na shledanou(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
3 |
| Celkem veršů: |
181 |
| Jamb: |
181
(100 %)
|