VITTORIA ACCORAMBONI

Josef Svatopluk Machar

Ty jdeš Francesco ptá udive(J5f) a s vyčítavou obavou se matka(J5f) Madonno nutno Bratr Vittorie(J5f) zve naleha Francesco můj rci mi(J5f) jsi při rozumu K půlnoci táhne(J5f) na Monte Cavallo chceš v této do(J5f) a víš že lupiči a hrdlořezi(J5f) se hemží Římem Rota Orsiniho(J5f) čisho vody to Bracianského(J5f) a kosmo hledla při tom k Vittorii(J5f) A krás Vittorie zavala(J5f) se modrým pohledem svým na manžela(J5f) a řekla pev Jděte messer prosím(J5f) Můj bratr nežádal by bez příčiny(J5f) v tak nezvyk čas o rozmluvu s vámi(J5f) Francesco zavzlykla jenom matka(J5f) Francesco kord si připjal v plášť se ha(J5f) a vo sluhu Noc je hvězd tichá(J5f) pochodeň sluhy ru světlo(J5f) po spících domech kroky rozleha(J5f) se hluše do moty pustých ulic(J5f) Jdou chvíli hle kolik ran třesklo(J5f) Francesco klesl Pochod mrsk sluha(J5f) a že nazpět Vražda Vražda vo(J5f) Dům rozbouřil se řkem křikem stony(J5f) Pochod ří Vrátili se s tělem(J5f) již vychladlým Máť padla přes těžce(J5f) a chroptíc ste Sluzi poha(J5f) a mlu křičí nikdo neposlouchá(J5f) a nikdo nerozu Vittorie(J5f) use k stolu a Lamento sklá(J5f) na nena konec muže svého(J5f) Vy slova s poetickou barvou(J5f) a my shá neboť žal ten še(J5f) v tercinách jejichž verše jsou jak kroky(J5f) jimiž se kráčí při pohřeb hud(J5f) Do na še krás Vittorie(J5f) A když svit pr pa v okna jizby(J5f) Lamento dokonče ležet nechá(J5f) plášť bere spěš zrakem nezava(J5f) o mrtvolu a ženskou hlavu šedou(J5f) jež bezevlád na prsou leží(J5f) a z domu Jako by byla(J5f) vteřinka kaž spěchem vyšetře(J5f) nad všechno dražší zrychluje svou chůzi(J5f) a v posled ží raním tichem ulic(J5f) jak o vod by ží zjista drahou(J5f) dávno známou V palác Orsiniho(J5f) jenž vodou se Bracianským též zove(J5f)