„Čech a Němec, páni, oba stejní jsou,
za osmnáct ten, ten dvacet beze dvou.
Chyba je a původ každé třenice,
že ve Vídni nemaj, no, dvě zadnice.
Leze-li v ni Němec, Čech se v pokřik dává,
že nezadatelná trpí česká práva –
a když Čech v ní vlezl, zase Němec běsí,
že prý trpí svaté jeho interesy –“
u „Zelené žáby“ v politiků sboru
takto pan Kos odkryl jádro věčných sporů.