Provalil se krásný vřed,
hnisu celá potopa –
oh, jak trne Evropa!
Pestrý chaos se tam splet,
židé, šmoci, hrabata,
Excellence ta a ta,
maitressy a policie –
ó, ta šťastná Maďarie!
V dáli jeden Lazar žije
vlasteneckém na hnojišti,
hnis mu ze sta vředů prýští,
doktoři kol něho stojí,
potřásají hlavou svojí:
Nic mu není, chlapík zdravý,
do zítřka se zcela spraví,
jenom duše bídná, podlá
o nemoci mluvit hodlá,
jenom nedouci tací
provést chtějí operaci,
zdráv je, vidíte, že žije –
ó, ta šťastná Maďarie!