CO SE STALO, KDYŽ LEO XIII. PŘIŠEL DO NEBE

Josef Svatopluk Machar

Za hlaholu trub, v kadidla dýmu used Leo na trůn pod baldachýn, stiskl ruku tlusťoučkému Piu, (jenž mu v levo na svém trůnu seděl) a přijímal rajské deputace. Přišli světice a všichni svatí, které kdys za svého panování z blahoslavených vznes k šarži této, klonili se, díky vzdávali mu za své nečekané povýšení. Po nich přistoup jeden bledý člověk, v prostředku noh bosých ještě jizvy, na dlaních ran stopy zacelených, plaše přistoup omámen tou slávou: „Svatosti, i mně rač dovoliti... Z Nazareta já jsem...“ zajíkl se. Změřila jej očka papežova, „Eh –“ řek jenom jaksi táhle nosem, že však člověk onen bydlil v nebi, sutanu si povytáhl trošku, mechanicky, jak si na světě zvyk, nastrčil mu střevíc k políbení.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby