Na Žofín se ondy sešli
páni páteři,
v debatě pak prohlásili
ostře někteří,
že z celého srdce mají
rádi svoji vlast,
ona že je duší jejich
jediná jen slast,
a že nenechají trhat
drzou rukou jí,
jak to fialoví páni
jistě plánují,
že si nedají dál líbit
onu potupu
pašovského zacházení
se stran biskupů,
konečně – a tu se ozval
v souhlas celý sněm –
žádali si lepší časy
míti zákonem,
více peněz, lepší platy,
lépe jíst a pít –
kaplan je prý také člověk,
chce jak člověk žít. –
Což je avis pro vlastence:
Hleďte pomoc dát,
slyšíte, že vlast chcem hájit
a vždy milovat.
Což je dále doklad malý
k staré fabuli:
líp mít tady oběd, nežli
v nebi tabuli.
Mluvili a rokovali,
až se třásl dům,
v posled slávu provolali
pánům biskupům,
což zas bylo jinam avis
čisté, loyální:
pomohou-li tihle tělu,
duši máte vy...