Tak už jsem viděl leto v skonu(J4f)
v svém dobrovolném vyhnanství(J4m)
už podzim plný teskných tonů(J4f)
a šedých mlh tím městem chví(J4m)
Vše jako u nás Den tu za dnem(J4f)
se táhne zvolna ospale(J4m)
a každý přijde s vlhkým chladnem(J4f)
a nálady pln zoufalé(J4m)
Zřím oknem ven A kapuc šedou(J4f)
si nebe vtisklo na líci(J4m)
a šedé mlhy rubáš předou(J4f)
po šedé smutné ulici(J4m)
A tváře jež se chvilku mihnou(J4f)
tu a tam v okně zavřeném(J4m)
a lidé ulicí již tíhnou(J4f)
vše trpí jakýms těžkým snem(J4m)
Vše jako u nás U nás Kde to(J4f)
Jak podivně to v duši zní(J4m)
Vždyť trávil jsem tam ještě leto(J4f)
v tu stranu as to severní(J4m)
Jak leto Ne to už je déle(J4f)
už hezká řada roků dřív(J4m)
ba zdá se mi tak nyní cele(J4f)
že nežil jsem tam jaktěživ(J4m)
A všecko to ta místa známá(J4f)
ta Praha moji přátelé(J4m)
i hradčanské to panorama(J4f)
i západy ty zardělé(J4m)
střech barvy tony zvonů slavných(J4f)
i kouzlo našich promenad(J4m)
nálady ulic starodávných(J4f)
vše co jsem měl tam tolik rád(J4m)
vše co jsem žil má zima dlouhá(J4f)
mé krátké sluné podletí(J4m)
vše vše jen pohádka je pouhá(J4f)
jež bájí se v mé paměti(J4m)
A přec zas jasně zřím kraj známý(J4f)
tu zamlženou dolinu(J4m)
v ní řeku domy věže chrámy(J4f)
od Žižkova až k Petřínu(J4m)
a divným leskem kraj ten svítí(J4f)
tak teskně je to zlaceno(J4m)
jak všecko co v tom našem žití(J4f)
je navždy navždy ztraceno(J4m)
Má Praho kolik předtuch střídá(J4f)
se deně duší sklíčenou(J4m)
že zrak můj víc už neuhlídá(J4f)
tvou panoramu vznešenou(J4m)
Eh je to hloupost říkám deně(J4f)
snad nemoc nervů v rozkvětě(J4m)
a nutno zvyknout této změně(J4f)
jak zvyk jsem všemu na světě(J4m)
Však co to platno Pokutován(J4f)
je člověk nyní pro vždycky(J4m)
že hrdopyšně blaseován(J4f)
chtěl přezírati cynicky(J4m)
že možno cítit v zadumání(J4f)
kdes pod cizími oblaky(J4m)
to žhavé Odyssea přání(J4f)
po mráčku kouře z Ithaky(J4m)