Jak často myslím si na jeden domek známý(J6f)
v mé dálné dědině kde v jedné světnici(J6m)
se sejdou k hovorům tři mladé svěží dámy(J6f)
když mlhy klesnou v ulici(J4m)
V fauteuilu u okna vždy Marietta sedí(J6f)
jež ebenový vlas a hnědé zraky má(J6m)
a Kata proti ní jež kamsi v prázdno hledí(J6f)
pohádkovýma očima(J4m)
v jich středu Tonička jíž v zraku roztomilém(J6f)
dvě čerstvé fialy se marně skrývají(J6m)
Ztich kanár na okně ve vzduchu zasmušilém(J6f)
lucerny venku blýskají(J4m)
A Mary vzpomíná na západy ty skvělé(J6f)
na les a procházky polibků jahod med(J6m)
a myslí nikdo už že by ji takhle vřele(J6f)
na světě líbat nedoved(J4m)
A Tony vzpomíná na ty dny podjeseně(J6f)
na půtky zábavy jež kvetly každý den(J6m)
a myslí zlobit tak a bavit spolu deně(J6f)
že v celém světě já znám jen(J4m)
A Kata v chvíli té ta pranic nemyslívá(J6f)
a v chvíli té ví bůh co as ji zajímá(J6m)
na tmu a lucerny se stále oknem dívá(J6f)
pohádkovýma očima(J4m)