Smrt jeho byla jako celý život(J5f)
jen darem bohů V době vinobraní(J5f)
když archon Kallias vlád nad Attikou(J5f)
požíval stařec v stínu oliv svojich(J5f)
omžená zrna plodů Dionysa(J5f)
a Dionys byl jenž dal zrnku hroznu(J5f)
uváznout v hrdle mileného kmeta(J5f)
by obdařil jej smrtí bezbolestnou(J5f)
Já demotem byl jeho na Kolonu(J5f)
a naše rody dávný svazek poutal(J5f)
Už Kleandros můj děd žil v dobré vůli(J5f)
se Sofillem jenž zhotovoval zbraně(J5f)
a demarchem byl Sofokles syn jeho(J5f)
žil v Athenách jsa nejkrásnější zdobou(J5f)
jak jich tak celé Hellady Ač často(J5f)
králové z dálky k dvorům svým jej zvali(J5f)
jak Aischyla a jako Euripida(J5f)
on volný člověk odmít vždy a zůstal(J5f)
ve vlasti svojí Do rodného kraje(J5f)
zavítal často a ty dny nám byly(J5f)
jak svátky bohů Ruce podal známým(J5f)
a řečí vlídnou všechny oslovoval(J5f)
po osudech se ptaje nejen lidí(J5f)
ale i stromů v háji posvěceném(J5f)
i zvířat domácích A sladkost medná(J5f)
tak vála z řečí zraků z tváří jeho(J5f)
že v přítomnosti jeho vždycky zdál se(J5f)
ten vlastní život člověku zvlášť krásným(J5f)
a radostněji žil se v také chvíli(J5f)
Je divno věru že se přihodilo(J5f)
co vyprávět chci Rozum nepochopí(J5f)
že možná věc ta ale pamět svědek(J5f)
tak živě vyvolává děj ten celý(J5f)
že rozum naslouchaje zvěsti této(J5f)
věří a trne Sofoklův syn Jofon(J5f)
na otce žalobu vznes u příbuzných(J5f)
v ten smysl as že stařec pod let tíží(J5f)
rozhledu pozbyl neschopným že k správě(J5f)
i rodiny i společného jmění(J5f)
a v nesouhlase že prý s lety svými(J5f)
ve službě Erota a Afrodity(J5f)
čest stáří svého posměchu v šanc dává(J5f)
Ten soud jsem zažil Byl jsem vylosován(J5f)
za kolonský náš demos v řadu soudců(J5f)
a zasedal jsem v počtu padesáti(J5f)
na agoře Všem stydno až nám bylo(J5f)
když stařec Sofokles k nám na soud vstoupil(J5f)
Let počtem měl už hlavu nakloněnu(J5f)
a kolem úst ten vlídný mírný úsměv(J5f)
jak za dob mužství Příbuzní pak přečtli(J5f)
žaloby obsah jak ji vznášel Jofon(J5f)
A básník seděl opíraje skráni(J5f)
pravicí postavenou na koleně(J5f)
a zdál se zrakem stopovati plavbu(J5f)
oblaků bílých Potom odpovídal(J5f)
řeč jeho žije stále v paměti mé(J5f)
ne obsahem jen ale také slovy(J5f)
Ó soudcové vy popatříce na mne(J5f)
snad znamenáte že můj hlas i ruce(J5f)
i celá postava se značně třese(J5f)
však není tak pod obžaloby tíhou(J5f)
Let devadesáti to břímě pouze(J5f)
let bezohledných jimiž stíní osud(J5f)
veškeré dary nesmrtelných bohů(J5f)
Z vás mnohý znal mě asi v síle mužství(J5f)
a mnohý z vás snad v divadle i býval(J5f)
když hry mé hrály se a tleskem dlaní(J5f)
i hlučným souhlasem snad přispěl k tomu(J5f)
že vítězství mi bylo přisouzeno(J5f)
To zapomeňte prosím soudci moji(J5f)
Vždyť nejsem už čím bývával jsem tehdy(J5f)
Stín jeho jsem jenž brzy asi bude(J5f)
jen stínem v Hadu Šťastný byl můj život(J5f)
však i to štěstí naposled je tíhou(J5f)
když dlouho trvá Trpělivost mějte(J5f)
s širokou žvatlavostí mého stáří(J5f)
vždyť napadá mi právě stojím tady(J5f)
bych na žaloby syna odpovídal(J5f)
Syn žaluje mě neprávem či právem(J5f)
já nevím jisto však že žaloba ta(J5f)
jest truchlým plodem jejž mé stáří nese(J5f)
O tíži let se praví Myslím správně(J5f)
Vidíte zjev můj Dokladem jsem tedy(J5f)
Že rozhledu jsem pozbyl Také myslím(J5f)
Neb zrak můj obrácen je v místo jedno(J5f)
v cíl cesty všech i chudáků i králů(J5f)
barbarů Řeků nešťastných i šťastných(J5f)
já tedy vidím malý kousek země(J5f)
jenž v posled bezevládné tělo skryje(J5f)
Že nejsem schopen správy svého statku(J5f)
I to snad pravdou Právě ta tma Hadu(J5f)
jež v oči moje vysílá své stíny(J5f)
jim zabraňuje počítati ovce(J5f)
i plody oliv malátné je činí(J5f)
že nelze dohlížet jim na vinice(J5f)
na účty správce vydání i příjmy(J5f)
O službě Erota a Afrodity(J5f)
žaloba v posled ještě zmiňuje se(J5f)
Ó třikrát žel mi že mi nedopřáno(J5f)
přisvědčit tady Že ty nezmožený(J5f)
a z bohů nejsilnější okřídlený(J5f)
Erote střelče už se nepokusíš(J5f)
vyslati hbitý šíp svůj k mému srdci(J5f)
Že nevzrušíš je v jednotvárném tluku(J5f)
by poskočilo jako štvaný jelen(J5f)
a šťastno bylo v sladké nejistotě(J5f)
v zoufalém blahu v drahém roztoužení(J5f)
A že ty Afrodito která umíš(J5f)
zatemnit smysly žhavý var dát krvi(J5f)
tmu nesmrtelnou do smrtelných očí(J5f)
že zapomínáš že je v počtu živých(J5f)
Sofokles Sofillův syn stařec vetchý(J5f)
jenž rád by nesl sladká muka tvoje(J5f)
Ó soudcové zde vidno znám se k všemu(J5f)
z čeho jsem viněn a čím vinen nejsem(J5f)
chtěl bych být vinen Ještě dovolte mi(J5f)
a povězte pak zda to stáří moje(J5f)
je skutečně už blabolivým děckem(J5f)
vždyť člověk opuštěn jsa všemi bohy(J5f)
nevěří víc už ani duchu svému(J5f)
přečísti něco V tichém osamění(J5f)
dnů svojich dávným pouze puzen zvykem(J5f)
hru skládám o neblahém králi onom(J5f)
jenž v Thebách vládl Oidip jehož život(J5f)
strašlivým hněvem bohů znamenaný(J5f)
vám znám je Ve hře mojí je už starcem(J5f)
jak já jsem v konci svého putování(J5f)
jak já i stojím veden dětmi krve svojí(J6f)
i mně jak dnešek hlásá dán syn Jofon(J5f)
Ten neblahý král stane na Kolonu(J5f)
zkad vidět zdi i Akropoli Athen(J5f)
Můj Kolonos kde mládí moje zrálo(J5f)
kde hry jsem psával Zde je píseň choru(J5f)
Cizinče popatř na nejkrasší nivy(J5f)
pod nebem attickým toť Kolonos(J5m)
toť onen jasuplný luzný kraj(J5m)
kde stříbrohlasý slavíků zní zpěv(J5m)
hnízdících četně v svěžích větví tmě(J5m)
ti vzdychají a žalují(J4m)
Zde šumí tmavé pláště břečťanů(J5m)
i thyrsu posvěcené listoví(J5m)
v jehožto stínu živen teplým vánkem(J5f)
zrá hrozen bez děsivých bouří hrůz(J5m)
Zde těká stále v středu štíhlých nymf(J5m)
jež kojily jej za dnů mladosti(J5m)
v nadšeném tanci ten jenž starost láme(J5f)
trud zapuzuje jasný Dionys(J5m)
Nádherně rosou nebes skropené(J5m)
každého rána znovu narcisky(J5m)
zde rozkvetají tu hlas jeho sladký(J5f)
se zlomil trochu vzhledli jsme a zříme(J5f)
že plno slz má v rozevřených očích(J5f)
My z Kolonu my nejdřív vyskočili(J5f)
z sedadel svojich za námi ti druzí(J5f)
i příbuzenstvo které žalovalo(J5f)
i všichni ti kdož diváky tu byli(J5f)
a k němu běželi a tiskli ruce(J5f)
a líbali mu ramena i líce(J5f)
Hlas rozhořčení nad nezdárným synem(J5f)
se ozval všudy stařec však se usmál(J5f)
Dík nesmrtelným k večeru že žití(J5f)
mi ještě jednou zvítěziti dali(J5f)
I synu Jofontovi díky vzdávám(J5f)
že pomohl mi To byl průběh soudu(J5f)
My slavný průvod dali domů kmetu(J5f)
Rok na to zemřel požívaje hrozen(J5f)
Ty hrozny herec Kallipides poslal(J5f)
z venkova jemu jako prvotiny(J5f)
ze svého vinobraní Dionysos(J5f)
jenž starost láme strasti zapuzuje(J5f)
dal takto zhasnout milenému starci(J5f)