ZÁPAD

Josef Svatopluk Machar

Decimus Brutus konsul tuto zprávu(J5f) po od nejzazších kon světa(J5f) Že Lusitanům jatým v bitvách dal jsem(J5f) dvé měst tož Carteju a Valentii(J5f) za bydliš a učinil tím z li(J5f) již od divokých zvířat pouze vzhledem(J5f) svých těl se lišili do doby(J5f) občany dob dba stád i po(J5f) řemesel živných bdě obchodky(J5f) to všecko jsem vám otci shromáž(J5f) v předešlé zprá svo šíře vypsal(J5f) a doufám pochvaly že vaší došlo(J5f) Od doby jsme prošli Iberii(J5f) zem úrodnou kde v souladu se stří(J5f) hor velebnost a poklid širých po(J5f) a města barba jež pamětli(J5f) svých před slávy útokem jsme brali(J5f) a lidem kteří ani jmeno Říma(J5f) neznali dosud zem uzali(J5f) meč jeho k hrůze kon k blahu jejich(J5f) Tak zem jsme prošli k nejzazším koncům(J5f) Však tu jsme spěš k návratu se li(J5f) Bez odpočinku jehož třeba bylo(J5f) noc celou táhli jsme neb jas val(J5f) k pochodu světlo vel pl síc(J5f) a tak byl rych z končin těch náš ústup(J5f) že úkem by byl moh ti nazván(J5f) kdyby nám silou lidskou val vnucen(J5f) Toto se stalo otci shromáž(J5f) K hor úpa jsme včera o polednách(J5f) pochodem došli Mír boky jejich(J5f) se lesy černaly a legie (J5f) po rozkazu mém vystoupaly vzhůru(J5f) Bezpečno bylo po barbarech nikde(J5f) nebylo slechu takto jmeno římské(J5f) před mi šlo a shluk jich rozlo(J5f) Když stanuli jsme na hla hor oněch(J5f) tu nekoneč vody objevily(J5f) se očím našim V dálce zamodra(J5f) se spojoval pak ocean ten s nebem(J5f) Před mi dole příkře břeh se vrhal(J5f) do vod spousty Vili jsme meze(J5f) tohoto světa nevlíd a pus(J5f) K večeru bylo Slunce sklálo se(J5f) majíc ko svoje o ty vody(J5f) z pod černých mračen Na pozdrav pak jemu(J5f) dal troubit v polnice jsem všeho vojska(J5f) a orly legií dal sklonit před ním(J5f) Však rozhněva bůh nám pokoval(J5f) Zrud do krvava se hrůz odlesk(J5f) po mračnech rozlil zčervenil i vody(J5f) a rozezle ponořil se v moře(J5f) Tu zasyčely vody poleny(J5f) nebeským ohněm v bělo zpěnily se(J5f) vln hřebeny a ku břehům se hnaly(J5f) v divo zlosti stále vyší vyší(J5f) jako hory přelily se na zem(J5f) a tříštily se v strašném naří(J5f) mrazi vichr zdvih se v tem li(J5f) a přes ty vlny hnal se prudkým hněvem(J5f) na hory vylet kde jsme stáli v děsu(J5f) bil v líce nám a orly naše cel(J5f) a k návratu nám la obraceje(J5f) svou řečí příšer nám hrozby hučel(J5f) A mračna divných tva táhla nebem(J5f) nad naší hlavou na chod stranu(J5f) a vala nám nastoupiti vrat(J5f) a stromy všechny úzkost svou hlavou(J5f) nám radily se spěš obtiti(J5f) i rozzal jsem sestoupiti s vrchů(J5f) a cestou jíž jsme přišli ti nazpět(J5f) My vili že nepříjem božstvu(J5f) jsou dici když znaveno se bere(J5f) po de ces k svému odpočinku(J5f) A nikdy nebylo to štěstím Říma(J5f) kdykoli jednal proti li bo(J5f)