CHTĚL UMŘÍT BYCH...

Josef Svatopluk Machar

Chtěl umřít bych, kdy slunce zapadá, však ne, když zapadlo... Kdy každý lístek v zlatě se koupá, kdy ještě skřivan s písničkou stoupá, kdy duše může snít bláhové snění: to není večer můj, to večer není, zlatého rána je to nálada – chtěl umřít bych, kdy slunce zapadá, však ne, když zapadlo... Ach, umřít ne, když slunce zapadlo, chtěl zhasnout bych, kdy zapadá... Kdy oči něčí v zrak můj se hrouží, kdy něčí ruka k šíji mé touží, kdy ještě možno snít bláhové snění: hle, táhne jaro zas, to podzim není, jaro se v duši moji přikrádá – chtěl umřít bych, kdy slunce zapadá, však ne, když zapadlo...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

99. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SVATVEČER. (František Taufer)
  2. * * * (Hugo Kepka)
  3. PŘEDTUCHA. (Ludvík Lošťák)
  4. Veselé skonání. (Václav Jaromír Picek)
  5. VŮNĚ V SRDCI. (Jaroslav Vrchlický)
  6. None (Karel Babánek)
  7. NA STAROU PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  8. Západ. (Antonín Klášterský)
  9. Evakuace. (Ferdinand Písecký)
  10. Jak plaché ráno, bosé, stříbrné, (Adolf Racek)