Západní nebe zahořelo
širokým mořem červánků,
co zenitem kams v dálku spělo
několik bledých beránků.
A hledíc po tom rudém kole
tichounce Sylva zavzdychla:
– Dojista ruka zlá tam dole
nám Sluníčko již zapíchla –
A odychujíc jaksi stěží
Jiřina dodat popílí:
– Beránci odtamtud pryč běží,
že by je taky zabili. –