CHTĚL UMŘÍT BYCH...

Josef Svatopluk Machar

Chtěl umřít bych, kdy slunce zapadá, však ne, když zapadlo... Kdy každý lístek v zlatě se koupá, kdy ještě skřivan s písničkou stoupá, kdy duše může snít bláhové snění: to není večer můj, to večer není, zlatého rána je to nálada – chtěl umřít bych, kdy slunce zapadá, však ne, když zapadlo... Ach, umřít ne, když slunce zapadlo... chtěl zhasnout bych, když zapadá... Kdy oči něčí v zraky mé se hrouží, kdy něčí ruka k šíji moji touží, kdy ještě možno snít bláhové snění: hle, táhne jaro zas, to podzim není, jaro se v duši moji přikrádá – chtěl umřít bych, kdy slunce zapadá, však ne, když zapadlo...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby