– Pár řádečků do památníku! –
Tož dosud ještě neodkvet
blín neblahý těch dívčích rtíků
a trýzeň mojich dávných let?
Museum pos a slavných rčení
všech neslavných i slavných jmen,
slov přenešťastných zápolení
a krádež sebraných kdes pěn?
Nuž, zbavil jsem se přede roky
též všelijak těch starostí:
jak páv se pyšnil svými oky
či udal cizí hlouposti.
Teď vidím vaše čisté čelo,
zrak budoucnu plá na pozdrav...
Kéž by vám k štěstí nescházelo
už víc, než ten můj autograf!