Noc, jakby uprchla z balady,
přijela na černém oři;
ve vzduchu příšerné nálady
a hvězdy červeně hoří.
Noc mlčí. Země spí. Prokleta
vteřina vteřinou hyne –
kdyby tu vhodný byl poeta,
chytl by v sloky to jiné,
ve sloky zhuštěné, vířící,
plačící, klnoucí divě –
Ale teď sedí ti básníci
v krčmách kdes při hořkém pivě!