Když Cicero dštil pěkných vět svých lávou
a respublica v slasti tonula,
tu starý Cato pokyvoval hlavou:
– Nu, máme špásovného konsula! –
Tak jako u nás. Časové jsou bídní,
však národ v extasi je ztrnulý,
neb řeční se mu zde i v dálné Vídni –
no, máme špásovné to konsuly!