A PŘECE...

Josef Svatopluk Machar

A PŘECE...
To bylo kdys... Ta touha slávy též hladověla v srdci mém... Chrám obrovský... Kruh slunce žhavý... Hvězd dotýkat se temenem... – v takových tropech bujně dmula se fantasie dávných jar. Nu, už se dávno rozplynula jak šedý oblak raních par. Otřelým slovům život dáti, jed, sílu, hořkost, smutek, cit, ty, již čtou, jimi ovládati, jich jazykem i mozkem být – co chtíti více? Jova blesky! – leda bych tím chtěl být, čím mní se každý veršotepec český jak přední tak ten poslední! 94