NEVESELÁ MEDITACE

NEVESELÁ MEDITACE
Tak těžkým jdeme pochodem a ještě se při tom hřeší, děláme cestu tu neschůdnou všem po nás ještě těžší! S nadšením slámy hořící robíme výtečníky, básníky, malíře, učence, řečníky, politiky.politiky, a z nuly je hned milion, z pahrbků horské štíty, ze špačka věhlasný myslitel – oh, naše autority! Ty balvany leží pak na cestě – cesta už tak není skvělá – a přes ně se bude dál klopýtat a bít si hlavy i čela! Přijde kdo silný a odvážný odklízet začne je směle? Přijdou ti drazí rodáci jak hejno strážců bdělé chrániti „otců odkazy“ a „předků zářivá světla“ – „otci“ a „předci“ budem my, a naše hloupost pak metla, 95 tou budou ruku bít odvážnou, jež chtěla by modly ty shodit – tak bylo před námi, za nás tak, tak bude po nás to chodit! 96