EXORIARE ALIQUIS...

Josef Svatopluk Machar

EXORIARE ALIQUIS...
Měl rozšafný kýs poet visi a napsal ji: že nejhůře, až dnešní naše řady zmizí, se povede prý kultuře. Prý tmavých davů rozběsnění zle bude řádit v odkazech a serve květy slavných snění, jež blažily nás v dávných dnech. Prý – – slovem, díval v líc se hrůze, kdy v zoufanlivém výkřiku náš svět se podá bídné luze a černým rukám dělníků... Buď kliden, pěvče ustrašený, ty nedožiješ, bohužel, se této hrůzyplné změny a také žádné z tvojich děl. Hleď, jiní nemají též strachu o „snivé květy našich dní“, ba, doufají, že den ten, brachu, provede dílo nevšední. Že vskutku zničí podlé bohy i doby naší odkazy: pitomých veršů celé stohy, pros vody, špatné obrazy. Kultury naší lživé dílo, floskulí balast planý, zlý – to všecko, co nás otrávilo a co my zničit nemohli. 101

Kniha Vteřiny (in Macharovy spisy, svazek 13) (1928)
Autor Josef Svatopluk Machar