V čas květu Říma tenkrát za Nerona(J5f)
poprvé na tom světě žila ona(J5f)
A měla Artemidy pohled tmavý(J5f)
i Afrodity úsměv shovívavý(J5f)
zjev Heřin sladkou moudrost Atheninu(J5f)
Stál palác její v středu Aventinu(J5f)
stěn bílý mramor svítil temnem stromů(J5f)
neb veliký park ležel kolem domu(J5f)
kde laury byly fíky mandlovníky(J5f)
olivy šedé cyparesů šiky(J5f)
a bílé hermy bohů nesmrtelných(J5f)
vzácné to práce řeckých mistrů čelných(J5f)
vestibul prošels z cely své tě zdraví(J5f)
janitor černý Numiďan to pravý(J5f)
a vede atriem tě jehož stěny(J5f)
jsou ději z Aeneidy vyzdobeny(J5f)
a v jehož středu vodotrysk se tříští(J5f)
zem kamenná se mosaikou blýští(J5f)
tvé sandály se na ni tiše kladou(J5f)
a vstoupíš v peristyl tu stojí řadou(J5f)
v čtverhranu sloupy až k těm hlavám jejich(J5f)
od země vzhůru rudých ve peřejích(J5f)
se vlní růže kvetou zeď to živá(J5f)
dech omamný z ní těžkým proudem splývá(J5f)
a nutí snít Ty růže milovala(J5f)
Zde byla ráda Její rudá palla(J5f)
se dobře v červeni té odrážela(J5f)
Ta zlatými se květinami skvěla(J5f)
jež umně stkaly na hedvábném kmentu(J5f)
osmáhlé otrokyně z Orientu(J5f)
nádherné štíhlé dar to prokonsula(J5f)
Ze šatu toho jemná vůně dula(J5f)
a tkvěla všude kudy prošla v letu(J5f)
A žila Dělaly jí toaletu(J5f)
ji koupaly a česaly jí vlasy(J5f)
stůl vystrojily potom usedla si(J5f)
čtla Ovida či verše Catullovy(J5f)
neb Petroniův svižný román nový(J5f)
i listy psala vtipu pravé skvosty(J5f)
vzdáleným známým přijímala hosty(J5f)
i probraly kus nový na divadle(J5f)
i nový poměr kterés lásky svadlé(J5f)
i šeptný klep z paláce císařova(J5f)
i z senátu a tlumila se slova(J5f)
i mudrováno časem bylo dosti(J5f)
o životě o duše nesmrtelnosti(J6m)
o starých bozích které skepse sžírá(J5f)
snům Platona jen byla dána víra(J5f)
jej cenily si Nad tím rozhovorem(J5f)
by Cicero byl mohl šílet skorem(J5f)
to nebyla už dikce jeho čistá(J5f)
jich latina už rozrazila zjista(J5f)
gramatik pouto mrštně vyskočila(J5f)
a šípy řeckých citátů kol sila(J5f)
Když tesknota ji někdy divná jala(J5f)
hadačku známou zavolati dala(J5f)
jí naslouchala ve ztrnulém žase(J5f)
a za chvíli pak všemu vysmála se(J5f)
k večeru když úpal slunce litý(J5f)
za paláců a vrchů klesal štíty(J5f)
v nosítkách zlatých čtyři Afrikáni(J5f)
po Via Sacra nesli svoji paní(J5f)
je stín tam chladivý a vánek svěží(J5f)
od vzdáleného moře tudy běží(J5f)
svět vznešený se potkával tu zdravil(J5f)
ten onen se známým se pozastavil(J5f)
i ona často vzkřikla na otroky(J5f)
a stavila jich stejnoměrné kroky(J5f)
a na jdoucího kohos kývnouc živě(J5f)
zvídala svým Quid novi fertur chtivě(J5f)
V měsíci Aprilis do Bají jela(J5f)
neb ráda šumem vln se opájela(J5f)
a ráda měla pláně vody valné(J5f)
a barev hru a horizonty dálné(J5f)
Tak žila hrdá vznešená v tom čase(J5f)
neb znala kdy dvé božstev potýká se(J5f)
o člověka že člověk v ceně stojí(J5f)
A tehdy válčil právě v krutém boji(J5f)
o vládu duší bohů zástup smavý(J5f)
s tím Galilejským který přísný tmavý(J5f)
bral lidstvu radost jas a všecko štěstí(J5f)
dal rozkoš muk mu snění o bolesti(J5f)
a k posile své křižované tělo(J5f)
jež po strašlivé muce dotrpělo(J5f)
V Seville slunné potom znovu žila(J5f)
to vlastně duše její zabloudila(J5f)
k druhému žití mihla se tu v letu(J5f)
a dala brzy ráda s bohem světu(J5f)
V svém krátkém žití ona milovala(J5f)
oblohu modrou která denně plála(J5f)
zlatistým dechem slunečního jasu(J5f)
hor modré hlavy moře všecku krásu(J5f)
kam jezdila a snila poblíž břehu(J5f)
i barvy stromů květin vůni něhu(J5f)
však život ne jí temná zbyla tucha(J5f)
na žití dřívější kdes v hloubi ducha(J5f)
i tísnila ji touha bezejmenná(J5f)
A tak se často vrhla na kolena(J5f)
na chladnou dlažbu šeré kathedraly(J5f)
a tmavé oči na Krista se pjaly(J5f)
a bílé ruce zvedaly se k němu(J5f)
cit nutil ústa k vzlyku bolestnému(J5f)
však mlčel Kristus i ti svědci šedí(J5f)
i boží máť nedala odpovědi(J5f)
tak Murillo ji viděl v duši choval(J5f)
a bledou Madonnu svou namaloval(J5f)
Po třetí žila v osmnáctém věku(J5f)
Antická hlava plna luzných vděků(J5f)
se skvěla vždycky pudrem sněhobílým(J5f)
Šat rokoka byl hávem roztomilým(J5f)
postavě její ruce její sněžné(J5f)
své zvláštní měly živobytí něžné(J5f)
ba každý prst žil zvláštním žitím svojím(J5f)
A sama žila živobytím dvojím(J5f)
salonů dáma jejíž bonmots svěží(J5f)
po celém Versaillu z úst k ústům běží(J5f)
a zbouzí obdiv v logice je hbitá(J5f)
zná filosofy poesie čítá(J5f)
i o reformách mluví politice(J5f)
útrapách lidu stále víc a více(J5f)
ten její salon jenž se třpytí zlatem(J5f)
soupeří slavně s velkým majestátem(J5f)
královských síní řadu satelitů(J5f)
jak dobrotivé slunce na blankytu(J5f)
svým světlem sytí prostý lid ji chválí(J5f)
básníci píši o ní madrigaly(J5f)
květ stvoření A když se někdy zhostí(J5f)
vířivých zábav hlučné společnosti(J5f)
jde v park a měří čítá nakazuje(J5f)
své drahé růže sama opatruje(J5f)
tak miluje je ve všech barvách chová(J5f)
list každý těší ji i snítka nová(J5f)
své stromky zkoumá zahradníkům káže(J5f)
to ono slabé stonky sama váže(J5f)
k podpěrným kůlům raduje se denně(J5f)
z cestiček písčitých i ze zeleně(J5f)
hold přírodě té milované skládá(J5f)
Se správcem sama účtuje si ráda(J5f)
a plat odpustí nájemnému lidu(J5f)
když neúroda rodí v kraji bídu(J5f)
Tak žila Když pak hrozná Revoluce(J5f)
jak bouře snesla v život ten se prudce(J5f)
vše smetla zvrátila a rozdupala(J5f)
a v trosky teplou krví Nihil psala(J5f)
odešla z žití plna ošklivosti(J5f)
a s tichým steskem k mrtvé minulosti(J5f)
Madame Naděžda tmavé oči má(J5m)
antický účes trůní nad nima(J5m)
a v slunci hraje vlas ten havraní(J5m)
nádechem lesklé mědě na skráni(J5m)
má bílé ruce každý prst ten div(J5m)
životem vlastním zdá se býti živ(J5m)
má rudý šat to hedvábný je kment(J5m)
a províjí jej zlatý ornament(J5m)
Miluje verše v duši cítí je(J5m)
a poesií života sleduje(J5m)
i hloubá ráda mnohý filosof(J5m)
jí dostal výklad temných svojich slov(J5m)
miluje park svůj svoje cypřiše(J5m)
olivy laury z květin nejvýše(J5m)
si cení růže jejich parfumem(J5m)
napouští ráda šatů svojich lem(J5m)
by cesta kudy ona kráčela(J5m)
tou vůní ještě dlouho voněla(J5m)
Miluje moře jeho bouř i klid(J5m)
i barvy jeho ráda zří je pít(J5m)
sluneční odlesk z duše ráda má(J5m)
oblohu modrou obzor s horama(J5m)
s tím ráda mění města vír a hluk(J5m)
povozy divadla a známých pluk(J5m)
i salon teplý vonný zářící(J5m)
v němž zvoní bonmots její sršící(J5m)
Miluje osmnácté století(J5m)
zná memoary jeho z paměti(J5m)
jím končí pro ni lidstva dějiny(J5m)
co po něm to už chaos jediný(J5m)
Všem k štěstí je kdož mohou kol ní být(J5m)
však ve své vlastní nechce uvěřit(J5m)
Má zvláštní chvíle kams se zadívá(J5m)
jak socha sedí bledá neživá(J5m)
jen v tmavých očích jí to hrá a plá(J5m)
v těch chvílích asi duší její vlá(J5m)
minulých žití tucha tajemná(J5m)
jak slyšená kdys píseň dojemná(J5m)
k níž není slov však přece známe ji(J5m)
když tony její někde zachvějí(J5m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
18 |
| Celkem veršů: |
186 |
| Jamb: |
186
(100 %)
|