Jak je stejným člověk všude Takých dívčích patnáct let(T8m)
nemění se místem časem Mojich veršů hravý let(T8m)
kroužil kol nich v domovině hezký tomu roků řad(T8m)
dnes je tohle poupě tady a zas chce se o něm psát(T8m)
Margarita v svět se dívá gazelíma očima(T8m)
pel a barvu svěží broskve na hebounké tváři má(T8m)
rovná jako mladá cypřiš dlouhá jaksi vytáhlá(T8m)
však se hubený ten stonek stromem stane znenáhla(T8m)
Vážné těžké knihy čte už Pod útulný stromů krov(T8m)
Turgéněv ji provázívá Dostojevský Gončarov(T8m)
ale pušku též má s sebou pták se mihne na keři(T8m)
Margarita hodí knihou a na ptáče zaměří(T8m)
Dva rytíři dvoří se jí bratří soci zuřiví(T8m)
gymnasisti jako ona Míša mládec krasivý(T8m)
šestnáct let mu hlavu plnou fantastické záliby(T8m)
dlouhé řeči dlouhé ruce s komickými pohyby(T8m)
Pašovi je dvanáct roků hezký není za to však(T8m)
zocelenou povahou je má už mužný pevný zrak(T8m)
pevný názor na svět lidi sobě věren jedině(T8m)
silen ve všem za to běda v řečech sláb zvlášť v latině(T8m)
Margarita moudře pluje v bratrském tom konfliktu(T8m)
rozum vždy jí řekne kolik bráti tam a kolik tu(T8m)
Míša smí vždy pracovati latinské s ní úlohy(T8m)
zatím Páša bloudí parkem vzteklý žlutý nebohý(T8m)
Ale při stole zas Páša sedět může vedle ní(T8m)
udiví ji názorem svým směrem svého myšlení(T8m)
tu vždy drsný hlásek jeho mužnou něhou ševelí(T8m)
Margarita rozevírá oči svoje gazelí(T8m)
Byla večerní to chvíle Margarita se mnou šla(T8m)
vzduch byl vřelý vonný měkký Margarita byla mdlá(T8m)
Páš či Míša vzdychala mi jak ten život těžký jest(T8m)
jak to lidské srdce trpí v křižovatce svojich cest(T8m)
Margarito dítě zlaté ani Míša ani Páš(T8m)
to už nějak Osud spraví Já však býti Osud Váš(T8m)
zaklel bych Vás na ten celý život do patnácti let(T8m)
stále dlouhá mladá cypřiš co by kolem stárnul svět(T8m)