SONET O HODINÁCH

Josef Svatopluk Machar

SONET O HODINÁCH
Tik tak... zní monotoně se stěny; však začni pozorně mu naslouchati: Své s bohem dává čas ti ztracený, jenž se již nikdy, nikdy nenavrátí. Tik tak... Ah, vždyť to lupič zkušený, jen pohleď: žití kus ti v dálku chvátí! Tik tak... Ne, vrah to! Spjal tě řemeny a vleče tě a kdes tě náhle sklátí... Eh, marno vše. Toť lidské praktiky: V své domýšlivé kdysi moudrosti dal člověk jazyk přísné Věčnosti, dal opatrně jí dvě slabiky – a nyní uštván tony zvuky toho ví, cítí, že i ty dvě bylo mnoho... 18