Ne toho člověku už líto není(J5f)
co je teď pryč a co se nevrátí(J5m)
Ta mladost láska žhavá krev a snění(J5f)
vše čím se chtěl kdys pyšně blýskati(J5m)
to jest jen daň již z toho živoření(J5f)
v bezednou věčnost musí zaslati(J5m)
Čas sbírá ji a člověk bez nucení(J5f)
ji konečně přec celou zaplatí(J5m)
Však život hamižný i zbytky malé(J5f)
nám exekvuje ještě dál a stále(J5f)
a pěkná útěcha nám zbývá teď(J5m)
Že jako my i jiní jeví zraku(J5f)
ten obraz bílých kdysi stříbrňáků(J5f)
ráz otřen a jím svítí všední měď(J5m)