SONET–EPILOG ČTENÁŘI

Josef Svatopluk Machar

SONET–EPILOG ČTENÁŘI
Já psal, tys čet, a jak to často bývá, přátelství kvítek mezi námi zkvet, a proto slušno, bychom slova tklivá si při rozchodu řekli naposled. Ty víš, můj drahý, že už řadu let ten sonet báječné žně u nás mívá, však velcí mistři požnou všecko hned, když přijdem my, už strniště jen zbývá. Tož nelze klasy vzácných pravd a rad ti na těch stránkách bujně předkládat a proto, prosím, kytici tu vem – je to jen chrpa s rudým koukolem, to krvavé v ní jen mák planý jest – tak, jak roste podle prašných cest... 55