SONET PŘI LEKTUŘE

Josef Svatopluk Machar

SONET PŘI LEKTUŘE
V kamnech to hučí; venku vítr vyje, a hořká nuda do srdce se dere... a člověk zívá a se stolu bere ty Jiráskovy dávné historie... Čteš... Hle, zde mistr dobrý v líčení je těch zimních lesů... duch se za ním bere po zmrzlém sněhu... v stromy vítr pere, a kusy sněhu smetáš se své šíje... Je temno... dál se ztrácíš v širém hvozdě, už temní jaksi kolkolem i sníh, tma příšerná už civí na větvích... pták jakýs vzkřik a mih se... je už pozdě. Ty dál a dál se ztrácíš v místě, době a mizíš kdes v té hrůze sobě, sobě... 77

Kniha Čtyři knihy sonetů (in Macharovy spisy, svazek 5) (1938)
Autor Josef Svatopluk Machar