SONET-APOSTROFA

Josef Svatopluk Machar

SONET-APOSTROFA
Buď zdráva, noci hluboká a tmavá, tys největší dar, daný v žití nám! Tvůj mír hned padne, když den dokonává kdes v rudé mze, až k srdce hlubinám. Pak zář tvých hvězd nám chvilku snění dává a stiší klidem, který sídlí tam, pak, prochví-li nás lásky chvíle žhavá, jsme vděčni jí – ta nemůže být klam. Pak skanou na nás upomínky rojem, jsou bez trpkosti, marných rozželení, a je v nich vůně, je v nich odpuštění. A v posled znaveným nám žití bojem na hodin pár dáš tělem, duší vlát to, co nám věčně smrt dá jedenkrát... 95