SONET-EPILOG

Josef Svatopluk Machar

SONET-EPILOG
Sonete, s bohem! Větry vlají ty jarní, hlučné, dumavé, na stromech, keřích vylezají pupeny v rojích zvědavé – A tobě, čtenáři, ať dají teď ptáci, květy voňavé epilog krasší, než jímž mají se loučit verše zimavé. Buď s bohem!... Země v lesku leží jak pršelo by zlato dnes... Zem po zimě je brzy svěží... A vstává smavá, zdravá zticha a k velké hymně prolog dýchá... Za pár dní začne kvést už bez... 105