SONET MYŠLENÝ ČESKÝM ČTENÁŘŮM

Josef Svatopluk Machar

SONET MYŠLENÝ ČESKÝM ČTENÁŘŮM
Ty jarní slunce, jedno je mi žel – a nejen mně, i srdci mnohých přátel: Ty vylákáš ven roje brouků, včel, zvěř země, ptactvo nebes do své dílny – toť v pořádku. Však v lesku tvojich střel za humna vyjde český cestovatel a žel, ó žel a třikrát ještě žel – pak cestopisec navrací se sdílný a vtipný. Poví vše, co jed, pil, snil, co myslil, mluvil, s kým se spřátelil – vše plno blesků, nápadů a ducha... Tvým teplem, slunce, nechť kopřiva hluchá i rulík, blín se v akord jara vmísí – však proč nám plodíš též ty cestopisy! 121