SONET Z LITERÁRNÍHO ŽIVOTA ČESKÉHO

Josef Svatopluk Machar

SONET Z LITERÁRNÍHO ŽIVOTA ČESKÉHO
Já zažil lecos... V hlučném slavopění mou hlavu mnozí laurem věnčili, já vzal to klidně, nepad v opojení a nedal zmást se ani na chvíli. Vztek jiných, hloupost, neporozumění mi mnohou ránu také vsadily, prohled je, a rány v okamžení ranami více pro mne nebyly. Jen jedno v kůži moji necitlivou vniklo a vniká: jedovatým bodem ty tenké jehly, jež jsou mezi námi už jaksi modou, jež i dobrý známý v slově a písmě s obratností tklivou ti v tělo zatkne – jen tak mimochodem... 160