SONET O BÍLÉM DRAVCI

Josef Svatopluk Machar

SONET O BÍLÉM DRAVCI
V houpací sesli letá sem a tam a líně zírá v plochu jedné stěny; ten tmavý zrak, jenž jindy blesk a plam, je šedou nudou dneska přimhouřený. Čtla roman... zívla... starý, známý krám... směs hloupostí... Duch vším je přesycený... A přec je hladov – po čem, neví sám, a pocit prázdna chví jí bezejmený... A zívá... vstane ... k zrcadlu se staví a protáhne se... výraz usmívavý jí zachví na rtech... Toho duši vem, – jak říká Ind – bůh na milost už jen, kdo s tygrem setká se tak v žití svém, když dravec znuděn je a přesycen! 166

Kniha Čtyři knihy sonetů (in Macharovy spisy, svazek 5) (1938)
Autor Josef Svatopluk Machar