SONET IDYLICKÝ O DUŠIČKÁCH

Josef Svatopluk Machar

SONET IDYLICKÝ O DUŠIČKÁCH
Toť svátek mrtvých; z divého dnů letu je vyrvaný a hrobům věnovaný. A na těch hrobech leží plno květů a planou svíce... Hřbitov na vše strany od rána pln. Je každý zadumaný, a tichá modlitba mu plyne s retů... I myslí vážně na ty žití rány a na to, kdy sám as dá s bohem světu... Pak k polednímu – rozhlíží se maně a prohlíží si blízké hroby, květy, líc spolubližních a jich toalety. A odpoledne, kdy mha vstane šerá, pomlouvá v kruhu bližních do večera ty všechny, již tam tlí už v klidu Páně... 170