SONET Z VESNICE

Josef Svatopluk Machar

Pár bosých dětí jako běsi před vraty statků šveholí. Na trávu po návsi se věsí prach hus a kachen. Z stodoly zní tepy cepů. Za vsí kdesi je echo hlučně hlaholí. Ve zlatorudých barev směsi sad každý tone. V topoly u hřbitova pár vran teď sletlo. Kouř z chalup padá ku zemi. Jdeš ze vsi. Siné, truchlé světlo chví dokola. A v šíři, v dáli se nebe v posupný mrak halí nad zoranými pláněmi.