SONET O PERIPETII V ŽIVOTĚ

Josef Svatopluk Machar

SONET O PERIPETII V ŽIVOTĚ
Dřív nebo pozděj – ale jednou v žití ta chvíle přijde: padne odkuds rána, je netušená, nikdy nečekána, a pod ní se tvůj celý život sřítí. Ta nezabíjí – ale horší býti smrt nemůže: je duše rozedrána a zlomena, a zní v ní věčná hrana, jí nelze neslyšet, ne utišiti. Ty žiješ dál sic – se staženým retem z těch trosek žiješ; při té hrozné práci jsi tich – to že už k vzteku není síly – Tak, troska sám jsa, vlečeš se tím světem – a bídu tuto spolubližní milí svým eufemismem zovou resignací. 191