SONET O SOBĚ

Josef Svatopluk Machar

SONET O SOBĚ
Šik – tábor – škola a jak dál to zvou ti naši soudci v republice krásy, kde pro ta slova seriosně rvou si jmena, čest i sporé svoje vlasy, mně cizí je. Jdu jenom cestou svou, mé svědomí mi soudcem pro vše časy a lhostejno mi, zda za stopou mou hřmí potlesk chas a letí laury masy. Jsem ve všem atom doby svojí. Co jí vře, vře též hrudí mojí, co v hrudi mé, tím verše zní. Chvílemi kinu bídě její, chvílemi se jí hořce směji a vždycky, vždycky trpím s ní... 197