Já vlastně mívával jsem vždycky(J4f)
v svých tužbách sklon dost idylický(J4f)
v tom rovnaje se Horaci(J4m)
mít domek ale chraňte bozi(J4f)
by ze mne byl pan domácí(J4m)
jak hned by myslit mohli mnozí(J4f)
jenž tyje ve svém činžáku(J4m)
z nás nájemníků chudáků(J4m)
Ne Domek skrovný v slohu prostém(J4f)
kde měl bych v oknech slunce hostem(J4f)
a rozhled v širém obzoře(J4m)
kde na blízku by potok tekl(J4f)
pár stromů stálo na dvoře(J4m)
však jsem to vše už veršem řekl(J4f)
a vytisk v knížce té a té(J4m)
a tož si to tam shledáte(J4m)
Tam zvíte co by těšilo mě(J4f)
ze všeho nejvíc v tom mém domě(J4f)
mít na dvorku houf drůbeže(J4m)
dne valnou část se dívat na ni(J4f)
jak bez kulturní žije lže(J4m)
jak rve se potýká a shání(J4f)
má komiku to divadlo(J4m)
a lidských snah je zrcadlo(J4m)
Ký div že aspoň jedno leto(J4f)
jsem vyhovět chtěl touze této(J4f)
v zatoulané vesnici(J4m)
já pokoj najal v bílém domku(J4f)
kde před oknem měl silnici(J4m)
na dvorku skutečně pár stromků(J4f)
a co mě chytlo nejvíce(J4m)
ty husy kachny slepice(J4m)
Tam sedám v osluněné straně(J4f)
a se zájmem se dívám na ně(J4f)
shon neustálý boj a rej(J4m)
hoď drobet vše se po něm řítí(J4f)
a vraždily by nejraděj(J4m)
pro kousek toho živobytí(J4f)
a když je chvilka k veselí(J4m)
pak ve prachu se popelí(J4m)
I povaha je v každé jistá(J4f)
hle kachna chytrák egoista(J4f)
a husa žvavý flegmatik(J4m)
a kohout rytíř nesobecký(J4f)
jak zrnko najde spustí křik(J4m)
a svolá k němu slípky všecky(J4f)
zře s důstojnou pak reservou(J4m)
jak o jeho se nález rvou(J4m)
On vůbec nemá trestů výtek(J4f)
pro žádnou z těch svých favoritek(J4f)
ať sebe hlučnější jich svár(J4m)
přehlížet zdá se shovívavě(J4f)
sultanských očí jeho pár(J4m)
že rozoumku má málo v hlavě(J4f)
ta každá slípka bujará(J4m)
má rád je víc se nestará(J4m)
Ty slípky mají chvíle snění(J4f)
ustane náhle ve shánění(J4f)
a hlavu nahnouc zvědavě(J4m)
k azuru upře jedno oko(J4f)
snad diví se že ve slávě(J4m)
je rozepjat tak převysoko(J4f)
že plovou po něm oblaka(J4m)
pak poskočí a zakdáká(J4m)
A paní u níž trávím v nájmu(J4f)
má asi radost z mého zájmu(J4f)
kdykoli vyjde z kuchyně(J4m)
a vyjde kolikrát tak denně(J4f)
než hledne po té družině(J4m)
vždy podívá se zaníceně(J4f)
a vděčně k mojí lavičce(J4m)
a hlavou kývne kratičce(J4m)
Dvůr jen ji spatří hned k ní pílí(J4f)
Už slepice ji obklopily(J4f)
i husí signal z koutů zní(J4m)
a s polorozpjatými křídly(J4f)
se všechny ženou kvapně k ní(J4m)
i kachny s potoka ji shlídly(J4f)
a běží chodem houpavým(J4m)
až hlavičky se třesou jim(J4m)
Teď stojí v kruhu sem tam stranou(J4f)
ta ona družku klofne ranou(J4f)
a zase zdvihne hlavičku(J4m)
Nic nedám vám teď nesyty vy(J4f)
Však počkáte už trošíčku(J4m)
A takhle vždycky na mne civí(J4f)
mně vykládá však zřejmo že(J4m)
ji těší láska drůbeže(J4m)
Ty Filko styď se Kššš Jdi Mici(J4f)
ty myslíš jenom na pranici(J4f)
Pojď Vrabečku můj ubohý(J4m)
Čečetka hodná vajčko snesla(J4f)
A nemůže ňák na nohy(J4m)
A Bleška se až na strom vznesla(J4f)
Jsou jako děti obrací(J4m)
se ke mně paní domácí(J4m)
Klid zosobněný je ta žena(J4f)
obtloustlá trochu nachýlená(J4f)
dobrácký pohled otvírá(J4m)
důvěru tvoji řeč má milou(J4f)
jen stín ji trochu zastírá(J4m)
šat čistý zástěrku vždy bílou(J4f)
vzpomínám na ni v tyto dny(J4m)
jen jedním člověk příjemný(J4m)
Dá slovo slovo věta větu(J4f)
a přátelský styk hnedle je tu(J4f)
a stojí se a povídá(J4m)
tak během několika hodin(J4f)
se člověk leccos dovídá(J4m)
poměry sousedících rodin(J4f)
a to a ono tam a sem(J4m)
tak stávaje se tuzemcem(J4m)
A konečně se také doví(J4f)
že není nad los ženy vdovy(J4f)
nic smutnějšího na světě(J4m)
má starou služku ta je hluchá(J4f)
tož péči této havětě(J4m)
dá všecky fondy svého ducha(J4f)
vždyť jinak stojí v světě tom(J4m)
jak v pláni opuštěný strom(J4m)
A příbuzní což žádných není(J4f)
Toť právě její utrpení(J4f)
že na tucty jich v světě má(J4m)
jsou s mužovy i její strany(J4f)
leč s těmato i s oněma(J4m)
jsou všecky pásky zpřetrhány(J4f)
s ní oni přerušili styk(J4m)
co příbuzný to protivník(J4m)
Otázku němou uviděla(J4f)
v mých očích Tedy vyprávěla(J4f)
Je z rodiny dost bohaté(J4m)
mělť velkostatek otec její(J4f)
v krajině znám snad té a té(J4m)
Když vzrostla jak už v obyčeji(J4f)
je výchova těch našich dcer(J4m)
máť zavezla ji v Sacré Coeur(J4m)
Neměla hlavu otevřenou(J4f)
pro vědu pro ni připravenou(J4f)
jde prabídně jí frančina(J4m)
i fysika i gramatika(J4f)
při dějepise usíná(J4m)
a jen že růžence své říká(J4f)
a při mších pěje s lahodou(J4m)
ji udržuje nad vodou(J4m)
Pak láska se jí v srdce vkrádá(J4f)
Renata sestra svěží mladá(J4f)
jež přírodopis přednáší(J4m)
číms nadzemským se být jí jeví(J4f)
zjev na tom světě nejdražší(J4m)
k ní všecky city duše děví(J4f)
jak ke slunci květ točí se(J4m)
i roste v přírodopise(J4m)
Ba v druhých předmětech též roste(J4f)
neb Renatino slovo prosté(J4f)
ji do učení pohání(J4m)
pro pohlazení spokojené(J4f)
pro blahosklonné usmání(J4m)
se do studia přímo žene(J4f)
a nadře to i docela(J4m)
kde slůvka nerozuměla(J4m)
Sny její tiše při tom kvetou(J4f)
až bude jednou plnoletou(J4f)
chce světu navždy s bohem dát(J4m)
a sem se v jednu celu schýlí(J4f)
a dá si vlasy ostříhat(J4m)
šat černý vezme čepec bílý(J4f)
žít bude život přesvatý(J4m)
u drahé sestry Renaty(J4m)
Sny dívčí Vy jste bublinkami(J4f)
Z kláštera jela se slzami(J4f)
a doma hnedle okřála(J4m)
když vzpomněla svých předsevzetí(J4f)
už hlasitě se zasmála(J4m)
Zde život zajímavý letí(J4f)
a klášter Jednou za týden(J4m)
však Renatě přec píše jen(J4m)
A dlouho korespondovaly(J4f)
však poví jaké konce vzaly(J4f)
ty výlevy jich vzájemné(J4m)
Je doma Vše se kol ní točí(J4f)
ochoty plno dojemné(J4m)
rodiče bratří šafář kočí(J4f)
je krásno žít je rájem svět(J4m)
Osmnáct smavých dívčích let(J4m)
Snad hodin Renatiných plody(J4f)
snad vrozeno jí od přírody(J4f)
či obojí teď začala(J4m)
se zajímati o zvířata(J4f)
a celé dny se dívala(J4m)
na kachny husy na kuřata(J4f)
na slípky jejich záliby(J4m)
a zvyky směšné pohyby(J4m)
Sny její děvčata sní stále(J4f)
se obrátily nenadále(J4f)
k snů dívčích metě poslední(J4m)
ach vdát se v čisté hospodářství(J4f)
žít s mužem v shodě nevšední(J4m)
té drůbeže mít celé cařství(J4f)
toť vše co srdce ráčilo(J4m)
co pro život by stačilo(J4m)
Zhas otec poraněn byv koněm(J4f)
i máť odešla brzy po něm(J4f)
a jeden z bratří přejal dům(J4m)
ten druhý ten je inženýrem(J4f)
neklidným oddán svojim snům(J4m)
kdes potlouká se v světě širém(J4f)
o obou nyní málo ví(J4m)
neb s ní už dávno nemluví(J4m)
Jdou roky Její ráno šťastné(J4f)
se zatemňuje zvolna hasne(J4f)
den přišel s šedým mlčením(J4m)
Když počet roků dívce roste(J4f)
dům otcovský je vězením(J4m)
a zvlášť když zvyky dávné prosté(J4f)
brutálně odklizeny jsou(J4m)
zánovní paní švakrovou(J4m)
Dne jednoho jak větrem přivát(J4f)
inženýr bratr přijel Dívat(J4f)
se po nás jak řek kraji všem(J4m)
a snad i postarat se o mě(J4f)
neb přijel se svým přítelem(J4m)
a ubytovali se v domě(J4f)
na koho hlednu nese vstříc(J4m)
mi zasvěcenou přejnou líc(J4m)
Nám všem se líbil přítel jeho(J4f)
muž hezký jmena proslulého(J4f)
a konec konců všeho byl(J4m)
že nevěsta se ze mne stala(J4f)
a svatba byla za pár chvil(J4m)
Já arci maličko ho znala(J4f)
však což Vždyť všecky rosteme(J4m)
pro x jež mužem zoveme(J4m)
Ostatně kdo ví Jiná žena(J4f)
snad mohla jím být oblažena(J4f)
mí bratří moje švakrová(J4m)
teď ještě po všem co se stalo(J4f)
vám přisáhnou tak do slova(J4m)
jak říkám znala jsem ho málo(J4f)
nu přít se s nimi nebudem(J4m)
jsmeť jedni druhým osudem(J4m)
Všem připadal on z dálky z blízka(J4f)
jak jiskromet jenž ohněm trýská(J4f)
řeč duchaplná humor vtip(J4m)
a v hlavě bystré smělé plány(J4f)
a nikdo nedovedl líp(J4m)
zabavit ženy chytit pány(J4f)
on slovně kde se objeví(J4m)
vykouzlí radost úsměvy(J4m)
Byt najat v městě Zařízení(J4f)
že rovného mu nikde není(J4f)
půl palác a půl museum(J4m)
A dveře u nás netrhly se(J4f)
byl stále hostí plný dům(J4m)
a stále sedalo se k míse(J4f)
a mně v tom hluku víření(J4m)
vám věřte bylo k zbláznění(J4m)
Já nevím jak ta ona žena(J4f)
já jak bych byla uzavřena(J4f)
do nečistého zvěřince(J4m)
kde zvěř si v lidském šatě chodí(J4f)
tvář ukrytou má ve šmince(J4m)
a ústa jejich lži jen rodí(J4f)
a v duších podlost bůh to ví(J4m)
proč k čemu mumraj takový(J4m)
A to byl živel muže mého(J4f)
On zlato ducha velikého(J4f)
proměnil vesměs v měďáky(J4m)
a bez ohledu kdo je chytí(J4f)
je házel v tyto hlupáky(J4m)
jich radosti chtěl svými míti(J4f)
a býti centrem očí těch(J4m)
mu bylo smyslem těch dnů všech(J4m)
Jak trapně míjely mé týdny(J4f)
A při tom vám byl ke mně vlídný(J4f)
žert stále na rtech veselý(J4m)
a já se zalknout mohla steskem(J4f)
po dnech mých které zmizely(J4m)
po zákoutí tom prostém vesském(J4f)
po stromech mráčcích letících(J4m)
a po svých husách slepicích(J4m)
Já sestře Renatě jsem psala(J4f)
Ta ihned v odpověď mi dala(J4f)
vytrvat ve všem u muže(J4m)
že takový je osud ženství(J4f)
že řád se zvrátit nemůže(J4m)
že přisahla jsem poslušenství(J4f)
i církev při muži v tom jest(J4m)
los ženy dát se mužem vést(J4m)
Já nemohla Já muži řekla(J4f)
že život ten mi trýzní pekla(J4f)
ať věno mé si ponechá(J4m)
chci mít jen malý domek kdesi(J4f)
v tom že má bude útěcha(J4m)
že on i od mne oddechne si(J4f)
vždyť musím být mu pokutou(J4m)
tou tváří svojí mrzutou(J4m)
Jen usmál se Řek vtipné slovo(J4f)
že chci mít ono Horacovo(J4f)
Beatus ille Já však dál(J4m)
jej prosila a neustala(J4f)
On chvíli jaksi přemítal(J4m)
a řek že by se na čas dala(J4f)
má touha splnit Za pár dní(J4m)
jsme koupili zde stavení(J4m)
A představit si nemůžete(J4f)
co potom přišlo Do doupěte(J4f)
jak vosího by píchl jste(J4m)
Švakrová bratří kde kdo psali(J4f)
výstrahy soudy přejisté(J4m)
mi do domku sem posílali(J4f)
i předpovědi případné(J4m)
že osud můj zle dopadne(J4m)
I Renata má láska prvá(J4f)
že klid můj dlouho nepotrvá(J4f)
mi ostrým listem věštila(J4m)
já vzepřela se proti Bohu(J4f)
já proti církvi zhřešila(J4m)
co za tu vzpouru čekat mohu(J4f)
Já porušila manželství(J4m)
mně vypovídá přátelství(J4m)
A muž můj Jistě o všem slyšel(J4f)
Když za uherský měsíc přišel(J4f)
dotk vtipem se těch ortelů(J4m)
však myslím že mu lahodila(J4f)
ta posice v kruh přátelů(J4m)
nes sudbu již já nastrojila(J4f)
lord Byron trochu dámy zvlášť(J4m)
ten romantický láká plášť(J4m)
A žil A jak žil pane drahý(J4f)
Nu nevyčítám S jeho dráhy(J4f)
já sešla bez všech nároků(J4m)
Já měla jak jsem sama chtěla(J4f)
ten domek něco úroků(J4m)
má hluchá Anna se mnou jela(J4f)
však bůh ví proč tak souzeno(J4m)
vše bylo přiotráveno(J4m)
On přišel jednou Hotov s jměním(J4f)
a strhán prázdným lopocením(J4f)
nemocen na smrt Čtrnáct dní(J4m)
tak sedal jak vy sedíte tu(J4f)
a díval se v to hemžení(J4m)
a našel zájem na mém světu(J4f)
a řek mi to A doznal sám(J4m)
že jeho život byl jen klam(J4m)
Zhas v loktech mých A naposledy(J4f)
své příbuzné jsem zřela tedy(J4f)
když totiž k pohřbu přišli sem(J4m)
Ti zas mi dali pane drahý(J4f)
Že necitou a sobcem jsem(J4m)
že vraždila jsem jeho snahy(J4f)
ba bratr řek mi že jsem já(J4m)
v něm udusila genia(J4m)
A mně se jenom slzy lily(J4f)
nač mluvit K slovu nepustily(J4f)
mě proudy soudů přísných zlých(J4m)
Ach žena Víte každá žena(J4f)
v těch situacích kritických(J4m)
je k smrti předem odsouzena(J4f)
kde stéblem muž se zachrání(J4m)
měj trám si marné doufání(J4m)
Teď chápete že jsem tak sama(J4f)
Nu vidíte tak je to s náma(J4f)
S mou Annou není hovoru(J4m)
a mám li tedy prázdné chvilky(J4f)
jdu do toho sem táboru(J4m)
jdu mezi tyhle repetilky(J4f)
a mluvím abych docela(J4m)
řeč lidskou nezapomněla(J4m)
Však ony mršky rozumějí(J4f)
Vidíte zrní na mně chtějí(J4f)
viď Filko Co ty Vrabečku(J4m)
A Kapistránek durdit zdá se(J4f)
no zakokrhej chlapečku(J4m)
Tak počkejte A kolebá se(J4f)
svým vážným krokem do síně(J4m)
a řinčí klíči u skříně(J4m)
husa, slípka, husička, slepice, kuře, kohout, kurník, housátko, kachna, kuřátko
97. báseň z celkových 425
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Mopsík a chrt.
(Václav Svatopluk Štulc)
-
Hlídal.
(Václav Svatopluk Štulc)
-
HOSPODÁŘSTVÍ.
(Václav Hanka)
-
SLEPICE
(Josef Svatopluk Machar)
-
Vlašťovky.
(Jan Daniel Korvín)
-
SAMI DOMA.
(Jan Spáčil-Žeranovský)
-
Čápové.
(Václav Svatopluk Štulc)
-
STŘÍZLÍK.
(František Serafínský Procházka)
-
HUSY.
(František Soldan)
-
467. Ale jest tu v blízku ještě, co víc
(Jan Kollár)