XIII. EPILOG: SESTRA SYLVIA

Josef Svatopluk Machar

dra mohla bys jen sníti(J5f) jak jara tvého by to bylo právem(J5f) o divadlech a bavách a modách(J5f) milostných listech o novelkách srdce(J5f) sta jiných sní tak i v těch tvrdých časech(J5f) sta jiných očí své mla hlavy(J5f) jak slunečnice k slu stránce ži(J5f) i ty bys mohla Jak jsi pochopila(J5f) svůj ženský úkol v do všeničí(J5f) Jak ji smysl našlo srdce tvoje(J5f) dnům svého mlá V síni nemocnice(J5f) v té říši ran a boles a krve(J5f) v tom útočišti všech kdož krokem jin(J5f) v dalekých pláních byli rozdrceni(J5f) v čepečku lém se jak paprsk kmitáš(J5f) a ručka tvoje myje ny(J5f) a obvaz urovná polštář(J5f) co zrak tvůj jas bolest jejich hla(J5f) a ma hlas posilu jim vlé(J5f) Ne chvat humanosti mod rozmar(J5f) tlak boženství mystická ne touha(J5f) se ti v obět nic nebylo z toho(J5f) Tak samozřejmou ti ta dráha byla(J5f) jak hvězdám světlo jejich jak je (J5f) vlastnos květin A jsi bezstarostnou(J5f) ne že bys neznala jak blízko k hrobu(J5f) je z této jejíž vzduch ty cháš(J5f) ach znáš a víš jak lehce Smrt že(J5f) vzít sebou když jde tiše lem tvojím(J5f) tvá bezstarostnost úlem je duší(J5f) veselých čistých Kdo ji nezná(J5f) ta vyzařuje duhami jak demant(J5f) jen pro ji Ty duše dob nevíš(J5f) nic o své hloubce nic o zářném světle(J5f) Ti o něm dům kdož opouště(J5f) tví drob vojáčko prosťáčko(J5f) a zjev tvůj řa k obrazům těch světic(J5f) jak z legend vznícených jim tr v duši(J5f) Ti li kdož předčas tam hasli(J5f) v tvé ruči a ve ztrhaných zracích(J5f) svit to ješ zalili(J5f) A já vím o něm duše tvé stín věr(J5f) Nad kolébkou tvou před dvati roky(J5f) psal ty tiché dramy jimiž me(J5f) Vás ženy život Toužíval jsem potom(J5f) ti jako krunýř dát svou hořkou skepsi(J5f) svou nedobytnou vnitř osalost(J5f) poznatky li spoustu zkušenos(J5f) jež zaplatil jsem draze na své ces(J5f) a všecko mar V demanto duši(J5f) máš čistou dobrotu a slunou ru(J5f) i na zdroj stále tryska(J5f) Tvým Osudem být vše bych tak ti nechal(J5f) Leč Osud vy Životu nás v pospas(J5f) a ten je brutál a bezohled(J5f) Vím kterak u vytrhati že(J5f) a zasít blíny Vím jak tvrdou pěs(J5f) dovede na prach rozbít zář demant(J5f) Jak u rdousit čistou lou ru(J5f) a když se mod zrak v sloup točí(J5f) jak zachech se suro a drze(J5f) Vím vše a vím že on se nezjinačí(J5f) Vše že přijít Život zra všecky(J5f) kdož jdou jím Zra jis bezohled(J5f) Sylvie v tom svém svě utrpe(J5f) snad vidíš v ničem stálosti že ne(J5f) i sebe krutší bolest přec jen mine(J5f) leč za prvou hned řezem jdou ji(J5f) a radost je jak slunce teď se ztra(J5f) a za chvíli zas tamhle stěnu zla(J5f) pak bec zmi Přijde tra Ano(J5f) Jen nebude li zamrače no(J5f) A lidské jak vratkou pavučinou(J5f) je spjato s tělem Vidíš je jak hynou(J5f) jak kaž je tu s radostmi a žaly(J5f) nic neží všed atom ma(J5f) měj rovnohu duše stálou klidnou(J5f) jak pro čas zlý tak pro pohodu vlídnou(J5f) před sevšedním chraň ji čistou ry(J5f) a nedej svlect ji z bí je řízy(J5f) měj hrdost chukům jež neublíží(J5f) a před mocmi čela nepoží(J5f) trp tiše sama když Život ra(J5f) neb s cizím hořem ne slito(J5f) A potom v konci dráhy světlo sví(J5f) pár voskovic My ženem se tam chvatem(J5f) A kdyby Život chtěl vléci blátem(J5f) vždy žeš Atro své nůžky vzíti(J5f) a vzdor vrátit silku ži(J5f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 8
Celkem veršů: 89
Jamb: 89 (100 %)