Kdyby tak Frau’nlob verše mé

František Ladislav Menhard Litoměřický

Kdyby tak Frau’nlob verše mé si přečet’ vstana z hrobu, tož zajisté bych uvalil na sebe jeho zlobu. Vždyť on o „krásném“ pohlaví pěl jenom chvalozpěvy, vždy v sladkých slavil písničkách jen lásku, krásu děvy. A za to také stkvělé se mu dostalo odměny: když zemřel, nesly ku hrobu jej nejkrásnější ženy. Že já jen slova káravá a trpká o nich prones’, mně ženy jistě budou přát, by – rarach sám mne odnes’!

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

197. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLIII. POSLEDNÍ VŮLE. (František Ladislav Čelakovský)
  2. Motýl. (Václav Antonín Crha)
  3. LXIV. Nechci Šárku oslaviti v zpěvu, (František Jaroslav Kamenický)
  4. Sestro milá, dávno ležíš v hrobě, (František Sušil)
  5. Ověncování nejpilnější žnice. (Bohuslav Tablic)
  6. Vzdech příštího věku. (Rudolf Pokorný)
  7. 12. Jakýs ctitel starých časů (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. XLII. Mé potěšení. (František Matouš Klácel)
  9. Opovržení. (Josef Uhlíř)
  10. Sonet o lásce. (Josef Svatopluk Machar)