Ty sklenko moje, sklenko má,

Xaver Menhard Litoměřický

Ty sklenko moje, sklenko má, ty milko ze křišťálu! Tys věrnou družkou v radosti i těšitelkou v žalu. Co v sobě chová nitro tvé, to poznati mi snadno – kéž byl bych jí tak do duše moh’ zřít’ jak tobě na dno!