Píseň.

Emanuel Miřiovský

V kraje české zvučně zvoní jarní píseň měkká, že ta naše svobodička je nedaleka. Oj na křídlech této písně se sem k nám snáší, vítejte ji do náruči, junáci i braši! Toulala se, zabloudila do ciziny chladné, a nedbala, že nám v hrudi srdce smutkem vadne. Smutkem vadlo, neuvadlo, mocně zase buší, jejím sluncem život živne v české naší duši. Píseň ji k nám přivábila, horoucí a měkká, vítej, vítej, svobodičko, národ na čeká!

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

325. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ČESKÁ (Otokar Březina)
  2. KDE DOMOV MŮJ? (Karel Vojtěch Prokop)
  3. 18. Moderní čeští básníci. (František Sušil)
  4. K čtenářům. (Gustav Pfleger Moravský)
  5. Dvě písně vody. (Julius Alois Koráb)
  6. 41. Já lůnem duše pojal vše: (Josef Kuchař)
  7. XIV. Z úst cizích zní teď šveholící píseň, (Gustav Pfleger Moravský)
  8. XVII. I pomije život náš jak zlatý sen, (Gustav Pfleger Moravský)
  9. NA MOTIV Z HEINE. (Antonín Klášterský)
  10. JARNÍ POVZBUZENÍ. (Josef Kuchař)