Píseň po vyučování.

Václav Antonín Crha

Bože opět zní náš hlas z vděčnosti, již srdce cíti, že jsme pocítili zas, jak to krásné, pílným býti. Dej nám chuti, dej nám síly, bychom cnostně, zbožně žili. Pokud nás Bůh nechá žít, chceme plnit jeho slovo, vůdcem má nám stále být naučení Ježíškovo; Ježíšek pak řekne jemně: „dobré dítky, pojďte ke mně!“

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

359. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. (Dobrodincům.) (Emanuel Züngel)
  2. Já jsem cesta, pravda a život. (Vilém Ambrož)
  3. 165. Bůh Ti žehnej! (Eduard Just)
  4. Žáčkové nebeští. (Václav Antonín Crha)
  5. Nad hrobem učitele. (Václav Antonín Crha)
  6. II. Drahý otče! (Herma Pilbauerová)
  7. Po podělování. (Josef Flekáček)
  8. (Na konci roku v sirotčinci.) (Emanuel Züngel)
  9. Země česká. (Václav Antonín Crha)
  10. (Starostovi obce.) (Emanuel Züngel)