Jonák z hor.

Václav Antonín Crha

A já jsem jonák z českých hor, zřím dolů na pláň i na bor. Sluníčko svítí nejprv zde, a nejposledněj’ odtud jde – a já jsem jonák český! Zde Vltava se temení, já piju ji hned z pramení, a dřív než do kraje chce jít, nohou ji mohu zastavit – a já jsem jonák český. Mé hory jsou mým domovem, tu bouře táhnou kolkolem, a ať si z hor neb z kraje hřmí, nad všecku bouři zpěv můj zní: „A já jsem jonák český!“ Zuří-li bouře pode mnou, modrá se nebe nade mnou; mne bouře zná, já pěju jí: „Nech otcův domek v pokoji, a já jsem jonák český!“ A zavzní-li zvon na poplach, že vlast mou plení krutý vrah, tu sejdu s hor a páže mé cizáky z vlasti vyžene: a já jsem jonák český!

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

442. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Země Česká. (Josef Václav Sládek)
  2. Pochod. (Václav Antonín Crha)
  3. K národu. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  4. Pochod.* (Svatopluk Čech)
  5. Česká ballada. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Hoj, vy naši páni šlechtici! (Josef Václav Sládek)
  7. Bratři, dále! (Josef Václav Sládek)
  8. HESLA ŠUMAVANŮ k svěcení jejich praporu spolku zpěváckého. (Adolf Heyduk)
  9. U Prachatic. (Adolf Heyduk)
  10. 45. Blízek nebe hluchým nechcy lkáti (Jan Kollár)