Adagio – Beethoven.

Augustin Eugen Mužík

Ty duše mrtvých kteří láskou zemřeli(J6m) teď odvalují těžký kámen náhrobní(J6m) a pláčí sladké slzy volají(J5m) nejdražší jména živoucích(J4m) Co v hrobě dlouho zvolna hnilo srdce jich(J6m) a minulosti bolest v nich juž doplála(J6m) teď znovu dávné rány jitří se(J5m) novou se krví pramení(J4m) A hudbou hrobů toužnou duchů písní zas(J6m) se k živým hlásí teskně s nimi hovoří(J6m) a na city se táží pradávné(J5m) jež letly k Hádu hlubinám(J4m) v sladké víře touze bouřné horoucí(J6m) se tisknou k živým jako stíny oblačné(J6m) a z moře smrti k lásce života(J5m) spínají ruce krvavé(J4m) Však marno tichne píseň most ten hvězdnatý(J6m) kde potkati se mohou mrtví s živými(J6m) a se vzlykem se řítí zoufale(J5m) mrtví zas dolů do hrobů(J4m)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	5
Celkem veršů:	20
Jamb:	20 (100 %)