Ztroskotaná modla.

Berta Mühlsteinová

Ztroskotaná modla.
Nerozpadl chrám se hrdý, směle posud své vypíná věže, nepopálil mráz mladou růži v sadě, nese posud hlavinku svou svěže. Nezasáhl blesk štíhlou sosnu v lese pružně dosud korunu svou sklání, neuhasly hvězdy, nevychladlo slunce, směle dosud horu líbá, – pláni. – Ztemnil se však obraz nad jiné mi milý, zahalily stíny předrahou mi hlavu, rozpadla se modla srdce mého v rumy, jako cizá bloudím v hlučném lidstva davu. 14

Kniha Pohrobky (1872)
Autor Berta Mühlsteinová