Hrozný vítěz zhubiv kraje,
Jímal syny vlasti květ;
Kněžně Anně zavíraje
Milostivých dětí pět,
Zděsyl srdce dobré matky,
Že hned rozprodavši statky
Stříbro, zlato sebrala,
Z poutby syny vyňala.
S vroucností se světíc za ně
Divým vojskem kráčela,
Aby skrze strašné zbraně
K vládaři se dotřela.
Drábi tvrdší nežli skály
Matce laskavé se smáli,
S lákavými penězy
Přivedli ji k vítězy.
Černý vítěz v zlatě sedě
Mezy svými otroky,
Na nevěstky smělé hledě
Vyvozoval ouskoky,
Jakby zbořiv štěstí brány,
Nepřátelům věčné rány,
Věčné koval žalosti
Za jich srdce mužnosti.
V prachu klečí matka bledá
Strachy jako bez sebe;
K srdcy zlému cesty hledá,
Spíná ruce do nebe,
Prosý, aby nad ní strnul,
Klenoty a zlato shrnul,
Z poddanosti strašlivé
Pustil syny poctivé.
Vůdce kyne. Pochopové
Vedou ženu k žaláři,
V němžto vlasti milencové
Slzy kropí na tváři;
Matka k zlatým dětem běží,
Vzdychá, na srdcy jim leží,
Milých synů zoufání
Proměňuje v plésání.
V radosti té pochop nese
Rozkaz, s ním y v číši jed,
Hrozná zyma matkou třese,
Krev a srdce tuhne v led.
S křikem, s zbraní nataženou
Drábové se k dětem ženou,
Na matku se dívají,
Lehké písně zpívají.
„Co zde chcete, ukrutnícy!“
Pochopů se kněžna ptá,
„Takli mstiví podvodnícy
Mníte splnit slova svá?
Než se neviňátek tknete,
Na mne zbraně napřáhněte,
Bodni kate v srdce meč!
Mrtvou ulicemi vleč!“
Dí a klesá; z mdloby hledí
Na své děti ouzkostně;
Ruce lomíc slzy cedí,
Vzdychá k Bohu žalostně,
Před pochopy syvé kleká,
S poděšením v prachu čeká,
Zdali kat se smiluje,
Syny matce daruje?
Darmo lahodnými slovy
Krotí draky zůřícý,
Zamračency jako sovy,
Ženu očma smrtícý,
Bez pohnutí s jedem stojí,
Y se s posmíváním strojí,
Aby mládky smrtili,
Rozkoš matce zdrtili.
„Ha! což žádné outrpnosti,
Žádné není naděje?
Zmuž se, krásná nevinnosti!
Bůh se na tě zasměje!
Bůh tvou nezrušenou mladost
Doprovodí v věčnou radost,
Násylníky trnoucý
Srazý v peklo horoucý!“
S vytržením kněžna praví,
K srdcy tiskne dítky své;
Rekyně se k vrahům staví,
Syny k smělým činům zve:
Za mnou děti! za mnou poďte,
Lvové v smrt se sami hoďte;
S číší bere katu jed,
První pije smrt co med.