Na pahorku leží pole chudé –

Jan Neruda

Na pahorku leží pole chudé – ostrov v časův proudu – málo znáno, jako skříně skvostné na poklady čtyrmi bílými zdmi obehnáno. Vrata jako zámek zrezavělý, povrch zbořené a zpustlé sady – nesáhne zde ovšem žádná drzá ruka uložené na poklady. Noha spěla má k těm chudým rovům, poutcova jak k hrobu spasitele, bych zřel místo, čtvrtá zim kde stlala sabatový šat svůj na přítele.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby