22 Nalákav se prachu z lidské hlíny,

Jan Neruda

Nakav se prachu z lidské hlíny(T5f) pojav hrobův živou myšlénku(T5m) darmo sháním s oka cha stíny(T5f) klesám zemdlen v krypty klenku(T5m) Spánek na oko se zmdle sklá(T5f) jako mlha pláni zapla(T5m) mlhu slunce v rosu roze(T5f) mysl tvoří ve snu postavy(T5m) Přede mnou se zastkví obraz jas(T5f) z démantův jak ře setka(T5m) vystupuje z něho jinoch krás(T5f) duševním kýms kouzlem sa(T5m) V řasách volných přeskvostného rouna(T5f) hraje ste barva ňa(T5m) tak jak v rouše prý chameleona(T5f) s barvou svou květ kaž zahrá(T5m) Kdož jsi Pravda Či sen můj (T5f) Mne co mocnost věč prony(T5m) bratři tvoji smr nava(T5f) Sleduj mne jen spáči zmáme(T5m) Mimovol noha moje vstane(T5f) spěchám divy uzřít žádaje(T5m) duch před hrobkem jakýms stane(T5f) bych si pis četl vaje(T5m) Aj zde odpočí poesie(T5f) byla květla svadla setlela(T5m) V tom se brachu leda žert kýs kryje(T5f) poesie že by zemřela(T5m) A co lyry zvuk by přeznít lo(T5f) Pokleknout mně dal duch zname(T5m) z nitra ze v ucho moc znělo(T5f) kyklopických kladiv buše(T5m)