Otce, matku, lásku oželíme,
jsou-li pohrobeni zemí svatou,
hůř však, dokud trapná nejistota
budoucí nám hrozí teprv ztrátou.
U matčina lože s bratry stojím,
chudák dlouho nám již postonává,
darmo tážem se, zdaž naděje nám,
zdaž snad sirotkům nám dokonává.
U matčina lože doktor starý,
neví nic a moudře hlavou kývá:
„Neumře-li, buďte bez starostí,
zůstane vám jistě dlouho živa.“