Ach jakž to srdce divně v prsou bije!

Jan Neruda

Ach jakž to srdce div v prsou bije(J5f) Hned jak by předlo mrač povětří(J6m) hned jako hoch jenž dechu nešetří(J5m) tak tlukotem svým horou dolem kráčí(J5f) že sotva stín mu věr jeho stačí(J5f) A náhle v nejdijším nejmocnějším hnu(J6f) se zase zasta(J3m) jak by to hlou srdce přemýšlelo(J5f) zda bít dál zdaž ti na odpočinu(J6f)