Moje srdce jest jak pozdní podzim zvadlý,

Jan Neruda

Moje srdce jest jak pozdní podzim zvadlý, jest jak vypálená, šedá sopka stará, za ním kraj pln krásných, mladěvroucích citů, kolem něho bezcitnosti noc jen chará. Odpusť, děvče, že jsem lhal ti lásku vroucí, že jsem rozžeh nevděčný v tvých prsou plamen, sám jsem věřil, milovat že vřele mohu, nevěděl, že píseň lásky došla v amen. Ukradl jsem bohatství ti mladých citů, odpusť, můžeš-li, a nenazvi mne lhářem, lhal jsem bezvolně a kradl bez účelu nejsem špatným, jsem jen chudým bankrotářem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby