Vy děti lásky, chudé písně moje,

Jan Neruda

Vy děti lásky, chudé písně moje, zdaž za otce se svého nestydíte, že odmrštěny – sotva narozeny – se za žebrotou k cizím odklidíte? Australská žena, když jí dítě zemře, ty drahé zbytky všije do koží, a ve dne mrtvolu na bedrách nosí, svou hlavu večer na ni uloží. A když jak lístek uschlo, pohrobí je, nad hrobem hrudou prsa rozerve, vždyť je to svadlé kvítko její lásky, a píseň mrtvá živé ze krve!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby